Majitelé fenečky Algae Stříbrná půlnoc se rozhodli ji nakrýt a to krásným importovaným trikolorním pejskem Ch. Smile Angel Zvezdny Dozhd. Štěňátka v barvě trikolor a zlatá se mají narodit během příštího týdne! Zprávy o štěňátkách sem budu průběžně doplňovat. V případě zájmu pište.
13.3. Sideček oslavil svůj první rok života. Vyrostl nám z něj krásný, chytrý, akční a nekonečně žravý kamarád do nepohody :o) Přidala jsem mu pár dospěláckých fotek a také jednu novou fotku naší Sukinky.
Od loňského podzimu jsem se začala s oběma šeltičkami věnovat poslušnosti. U Sukinky to bylo kvůli zlepšení psychického stavu (po smrti Ajsiho a ne úplně dobře proběhlému mateřství na tom nebyla dobře) u Sida prostě proto, že chci, aby z něj jednou něco bylo. Trénujeme u Soni Šabacké a moc nám to svědčí.
Sukinka dělá obrovské pokroky. Prvních pár tréninků totiž vypadala jako týraný pejsek, chodila s hlavou dole, nahrbená a ocásek pod bříškem nebyl vůbec vidět. Na přivolání chodila, jako kdyby byla doma stále mlácená (což nikdy nebyla). Jak čas pokročil a díky velice citlivému přístupu naší výcvikářky se Suki přestala bát a začala si více věřit. Při chůzi u nohy už na mě kouká a mírně při ní vrtí ocáskem a minulý týden na přivolání dokonce rychle utíkala cvalem a nejen klusem (úplně na začátku se táhla plíživým krokem)! Cvičíme ve skupině pokročilých (vtipné, ale úplně se neztrácíme) s velkými psy, kteří jsou k malé fenečce hodní a nevšímají si jí. Budeme v tréninku dál pokračovat a třeba časem přijde i složení nějaké zkoušky :o)
Sid je strašně snaživé zvíře a navíc nekonečně žravej, což je pro poslušnost ideální. Pro kus žvance by se přetrhl. Jeho sebevědomí je na šeltii hodně vysoké a nemá problém s jakýmkoliv psem, spíše naopak. Když přijdeme na hodinu, tak se úplně všichni psi musí jít se Síďákem přivítat. Soňa říká, že by se měl používat jako canisterapeutický pes pro psy :o) Do budoucna, pokud vše půjde a bude to Sida bavit, bych se chtěla věnovat nejen poslušnosti, ale i záchranařině (po tátovi Deliquentovi by k tomu mohl zdědit nějaké vlohy).
Moc bych chtěla poděkovat naší výcvikářce Soni Šabacké, která rozumí duši šeltie a ví jak k nim přistupovat. Pomohla nám ujít veliký kus cesty a to hlavně se Sukinkou. Budeme v této cestě pokračovat.
